Bibliografie spisů
J. A. Komenského vytištěných do
r. 1800 (Zpráva o jedné nedokončené publikaci)*

Anežka BAĎUROVÁ

Účelem následujících stránek je upozornění na archivovaný rukopis dosud nevydané publikace, jež může být i ve svém nedokončeném stavu zdrojem zajímavých informací a užitečnou pomůckou ke starým vydáním spisů
J. A. Komenského, včetně rychlé orientace po jejich dostupných exemplářích.
V roce 1992 se stalo 400. výročí narození J. A. Komenského inspirací k nemalé řadě vědeckých i osvětových akcí, jejichž smyslem bylo nejen připomenout, ale novými přístupy a pohledy i doplnit stále živý odkaz Komenského života a díla.
Pro nynějšího pozorovatele, upřímně řečeno, může být zdánlivě toto téma již vyčerpáno. Nicméně stále zůstávají otázky dosud buď opomíjené nebo nedůsledně propracované, ať již příčinou byl nezájem nebo objektivní překážky - ve výsledku jde vždy o historicky podmíněné důvody, které pro úvod k tomuto příspěvku není nutno rozebírat. Postačí zde konstatování, že tehdy před blížícím se výročím si Knihovna Akademie věd jedno takové, ne zcela beze zbytku prozkoumané místo v komeniologickém bádání zvolila pro doplňující výzkum: tým pracovníků, zpracovávajících Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800 se rozhodl přispět ke zmíněnému jubileu sestavením co možno nejdůkladnějšího soupisu všech vydání spisů
J. A. Komenského, uskutečněných před rokem 1801. Základní koncepce vycházela z dosavadní heuristiky a metodiky, uplatňovaných v přípravě bibliografie cizojazyčných bohemik: průzkum dostupných domácích i zahraničních knihovních fondů, excerpce relevantní odborné literatury a porovnávání získaných údajů s cílem vypracovat podrobné bibliografické popisy jednotlivých vydání a připojit k nim seznamy zjištěných výtisků, dochovaných do dnešních dnů z původního počtu celého nákladu.
Shromažďování materiálu pro bibliografii spisů JAK jako autora, editora, vydavatele atd. se v roce 1989 ujaly kolegyně Bohuslava Brtová a Stanislava Vidmanová, které již měly předchozí zkušenosti z přípravy Seznamu děl
J. A. Komenského, uchovaných pouze v zahraničí, otištěném v roce 1978 v ročence Studia Comeniana et historica (viz pozn. č. 2). Koneckonců byly to právě i výsledky tohoto soupisu, které se staly jednou z pohnutek k rozhodnutí zopakovat podobný úkol v rozsáhlejším měřítku.
Dílo J. A. Komenského bylo samozřejmě bibliograficky sepisováno již vícekrát, avšak vždy pod úhlem nějakého dominující hlediska, zužujícího výběr: buď šlo o soupis exemplářů dochovaných v jednotlivých knihovnách¹ nebo na určitém území,² o bibliografii nejčastěji vydávaných spisů,³ přehled vydání z určitého území⁴ či soupis podřízený jazykovému kritériu,⁵ o skrytou bibliografii v životopisné monografi ⁶ event. o soupis autografů.⁷ Chronologický počátek mají přitom tyto bibliografické snahy již u samotného autora - ve známém Dopisu Montanovi z r. 1661⁸ a u jeho současníků ⁹ a poté procházejí staletími až po dnešek.¹⁰ Bibliografie, dokončená v Knihovně Akademie věd ČR, má jisté omezení také - zachycuje pouze spisy tištěné, a z nich jen ty, které byly vyšly před rokem 1801. V rámci tohoto časového vymezení však registruje, na rozdíl od předchozích publikovaných bibliografií, všechna zjištěná vydání spisů
J. A. Komenského, se snahou rozlišit i různé velmi si blízké varianty. Rozumí se samo sebou, že již zmíněné, jinými hledisky se řídící soupisy Komenského spisů posloužily pro tuto bibliografii jako sekundární prameny informací¹¹ a jsou v ní citovány u všech záznamů v nich konzultovaných nebo z nich dokonce doslovně převzatých (pokud se nepodařilo najít odpovídající exemplář, podle něhož by mohl být zpracován podrobný bibliografický popis).
Excerpce katalogů knihoven přinesla nejen informace o dochovaných výtiscích k těm vydáním, která byla známa z komeniologické i jiné odborné literatury, ale objevila i exempláře z vydání dosud neznámých. Podle dostupných exemplářů jsme poté zpracovali bibliografické popisy metodikou, odpovídající zásadám pro přípravu Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800: nekrácený, transliterovaný text titulního listu i impresa, rozpis vnitřních částí spisu, zachycení charakteristických prvků typografické úpravy, odkazy na odbornou literaturu.¹² Ke každému záznamu jsme se snažili zjistit co možná největší počet dochovaných exemplářů. Je však nutno dodat, že ne ve všech knihovních fondech jsme mohli porovnávat uchovávané výtisky osobně. Především v zahraničních knihovnách pomohli popisy dotvořit i tamní kolegové, kteří nám, stejně jako knihovníci naši, posílali kopie katalogizačních lístků, upozorňovali na další knihovny s historickými fondy, srovnávali naše popisy s exempláři ve svých knihovnách či dokonce také obětavě sami podle našich pravidel popsali pro nás nedosažitelné výtisky nově objevených vydání. Tato přátelská spolupráce kolegyň a kolegů, mnohdy nám předtím zcela neznámých, velice obohatila shromážděný bibliografický materiál a současně nám přinesla trvalý pocit sounáležitosti a porozumění, znamenající velké povzbuzení. Všichni tito správci historických a vzácných fondů, kteří nám i při svém pracovním vytížení vyhledávali v katalozích i na regálech depositářů díla J. A. Komenského a s kolegiální vstřícností trpělivě ověřovali a doplňovali údaje k našim popisům, mají podstatný podíl na dosažených výsledcích i náš vděk. V situaci, za níž byla bibliografie zahájena, nebyla možná ještě žádná grantová podpora, která by řešila studijní pobyty ve vzdálených knihovnách. Důležitou součástí průzkumu knižních sbírek byl tudíž písemný kontakt, s jehož objemnou cizojazyčnou složkou nám zdatně pomáhala kolegyně Jarmila Drnovská. Autopsie mohla být uplatněna především v českých a moravských knihovnách, což bylo nespornou výhodou při zodpovědném porovnávání předpokládaných variantních vydání. Stejná míra spolehlivosti samozřejmě nemohla být dodržena v případech, kdy namísto dostupného výtisku byla zástupně k dispozici jen kopie, povětšinou mikrofilmová. Na podobné podmínky pro vyhotovení bibliografického popisu je upozorněno poznámkami u záznamů. Z vysvětleného pracovního postupu rovněž vyplývá, že je třeba přistupovat s jistou zdrženlivostí k seznamům dochovaných exemplářů. Vzhledem k tomu, že lokační značky a signatury nebyly připojeny výlučně na základě porovnání každého zjištěného výtisku s dosavadním popisem, nelze vyloučit, že se mezi nimi nenajdou takové, které vykazují odlišnosti textové i typografické, byť podle základních katalogizačních údajů zdánlivě náleží k jednomu a témuž vydání (shoda týkající se u téhož spisu místa vytištění, osoby tiskaře či nakladatele i vročení). Nicméně i u vědomí těchto někdy i jen tušených nepřesností vznikla bibliografie, která je jedinečným souborem s vypovídací hodnotou nejen pro komeniology. Bohužel, ač byla zamýšlena jako počin k 400. výročí narození J. A. Komenského, dosud nebyla odevzdána odborné veřejnosti v té podobě, v níž byla zamýšlena, tj. jednak jako databáze s příslušnými rešeršními výstupy a jednak jako tištěná publikace. Čímž není řečeno, že není využívána,¹³ ale jde o přístup poněkud ztížený tím, že její lístková podoba neumožňuje variabilní rešeršní vyhledávání. Jakoby se v její přípravě otiskl osud soudobých tvůrčích, vydavatelských i tiskařských obtíží kolem vzniku některých děl
J. A. Komenského. Byť zpracovávána jako tradiční bibliografická “kartotéka”, měla být ve své definitivní podobě bibliografie J. A. Komenského prvním pokusem o publikaci vzešlou netradičním způsobem přímo z počítačové databáze. I tímto poněkud novátorským záměrem byla tedy s trochou nadsázky symbolicky spjata s průkopnickou osobností autora. Koncem 80. let u nás totiž neexistoval software, který by vyhovoval náročným katalogizačním a bibliografickým potřebám práce se starými tisky. Logickým řešením bylo tudíž vytvoření programu vlastního, což se podařilo a v Knihovně Akademie věd ČR je pro práci s historickým fondem užíván dosud.¹⁴ A byly to právě bibliografické popisy vydání spisů
J. A. Komenského, na jejichž přepisu do databáze byl software ověřován a dolaďován. Tento po dlouhou dobu v podstatě zkušební provoz, plný úprav, oprav a úvah nad vylepšením, měl však částečně brzdící vliv na původně odhadovaný termín dokončení bibliografie JAK, neboť jako každý začátek čehosi nového byl časově náročnější než rutinní praxe. To, že dodnes bibliografie nebyla publikována a v současnosti jsou v databázi přepsány přibližně dvě třetiny vypracovaných popisů, ovšem počítačový systém nezavinil. Od roku 1990 jsme posouvali, ač neradi a krátkodobě, před tento úkol jiné, v dané chvíli vždy naléhavější záležitosti, jejichž řešení vyžadovala doba (transformace pracoviště, přesuny fondů). Navíc jsme nemohli urychlit zpracování údajů ze zahraničních knihoven, vázané na časové možnosti spolupracujících knihovnic a knihovníků, občas i na fungování pošty. Pokud nám stále ještě docházely ze vzdálených knihoven zajímavé údaje, bylo nám proti mysli radikálně uzavřít další shromažďování materiálu. Nejvážnější důsledky pro bibliografii děl JAK měly ovšem personální změny v oddělení. Již v roce 1990 téměř nezvratitelně ohrozilo včasné splnění termínu naprosto nepochopitelné, náhlé úmrtí kolegyně Stanislavy Vidmanové, klasické filoložky a pečlivé bibliografky, a právě tak nenahraditelným způsobem zasáhlo později do průběhu již opožďovaných prací opakované, dlouhodobé onemocnění a poté dokonce na jaře r. 1995 odchod z knihovny další ze dvou opor tohoto úkolu, kolegyně Bohuslavy Brtové, která již až do své smrti v roce 1998 nemohla s oddělením spolupracovat ani externě. Ztráta dvou výjimečně zkušených, příkladně zodpovědných a pracovitých kolegyň postihla intenzitu práce na bibliografii vydání děl J. A. Komenského nejcitelnějším výkyvem, protože jde o velmi náročné, specifické téma, jehož pokračující zpracovávání nebylo možné v dané chvíli personálně zajistit. Z toho ovšem nevyplává, že by shromážděný materiál byl navždy odsouzen k archivaci. Zobrazuje sice stav přibližně k roku 1994, ale dosud nebyl jako soubor nahrazen žádnou podobnou publikací. Již sama úcta k mimořádné práci obou jmenovaných kolegyň i všech spolupracovníků z knihoven, muzeí a archivů, kteří k bibliografii přispěli poskytnutím údajů ze spravovaných fondů, zavazuje nynější knihovědné oddělení Knihovny Akademie věd ČR, v.v.i, aby bibliografii JAK převedla do podoby přístupné širší badatelské veřejnosti, než jaká ji využívá nyní. Rozhodně nebylo upuštěno od úmyslu převést bibliografické popisy do databáze, k čemuž mladé kolegyně získávají průpravu. Zbývající třetinu do databáze nepřepsaných popisů se jistě podaří v době ne příliš vzdálené přičlenit k těm již přepsaným. Důležitou etapou ovšem potom bude revize, ať již za účelem důvěryhodnosti databáze či pro definitivní redakci do podoby klasické knižní publikace. Než však k tomu dojde, rozhodli jsme se tedy umožnit přístup k vypracovaným popisům většímu počtu zájemců prostřednictvím CD-ROMu s reprodukcemi bibliografických karet nasnímaných scannerem. Ten bude distribuován zainteresovaným knihovnám a pracovištím, zejména těm, které se na přípravě bibliografie podílely kolegiální spoluprací při heuristice i doplňování bibliografických údajů. Zájemcům o bibliografický přehled vydaných spisů JAK poskytnou okopírované popisy na CD-ROMu stejnou službu jako tradiční bibliografická kartotéka, tj. možnost listováním vyhledávat jednotlivá díla v abecedním řazení podle názvů, s chronologickým podřazením u opakovaných vydání. Ve snaze rozšířit orientaci ve shromážděných záznamech byly pro CD-ROM zpracovány k nalezeným vydáním ještě rejstříky tiskařů a nakladatelů (podle sídel i podle jmen) a rejstřík chronologický. Není to sice mnoho možností rešeršních vstupů, ale i to může být na čas značnou pomocí – a to jak pro zodpovězení prosté otázky, kde je uchováván výtisk z určitého vydání, přes zjištění kolikrát byl daný spis vydán, až po pátrání po konkrétních tiskařích, nakladatelích, jazykových variantách spisů, institucích uchovávajících výtisky spisů JAK či po počtu exemplářů dochovaných z jednotlivých vydání. Jisté je, že podle rozmanitých otázek, včetně dotazů kombinovaných, nejrychleji setřídí záznamy databáze, z níž mohou být vytvořeny i složitejší rejstříky k případné publikaci. Jaké rešeršní vstupy lze v databázi uplatnit, vyplývá ze struktury popisu, která byla vysvětlena v citované zprávě o tvorbě softwaru pro zpracování starých tisků (viz pozn. č. 14) a prodlužovat tento příspěvek jejich výkladem není vhodné. Spíše bych se na základě předběžné, manuálně provedené statistiky bibliografických záznamů a s využitím několika příkladů pokusila v hrubších obrysech předvést charakter získaného materiálu.
Bibliografickým průzkumem byly získány údaje z přibližně 130 domácích a 220 zahraničních knihovnách (osloveno jich bylo více, ne vždy přišla odpověď), takže lze říci, že za tohoto stavu má i statistika dochovaných tisků již svoji vypovídací hodnotu. V případě knihoven domácích možno i říci, že pro vydání před r. 1801 znamená i částečnou revizi a doplnění Soupisu děl JAK z roku 1959 (viz pozn. č. 2).
Shromáždili jsme cca 1035 záznamů o vydáních Komenského děl. Přibližně k jedné pětině záznamů však zatím nevíme o žádném dochovaném výtisku, to znamená, že jde o vydání, zmiňovaná jen v komeniologické či jiné odborné literatuře, bez odkazu na existující exemplář, který neobjevila ani excerpce knihovních katalogů (pro zjednodušení budu považovat takové záznamy za “desiderata”). Další nepřehlédnutelná část bibliografie sestává z popisů, doprovázených pouze jedním nebo dvěma zjištěnými výtisky. Jelikož takových případů je zhruba jedna třetina, můžeme s přihlédnutím k předchozímu vyslovit závěr, že bezmála polovinu z vydání děl J. A. Komenského před rokem 1801 je dnes obtížné doložit alespoň jediným dochovaným výtiskem nebo z celého původního nákladu zůstalo maximálně po dvou exemplářích. Je samozřejmé, že tento nepříznivý poměr bude patrně snížen nálezy dalších výtisků ve stále ještě nezkatalogizovaných fondech či ve sbírkách z jakéhokoliv důvodu do našeho průzkumu nepojatých.¹⁵ A zároveň může dojít k úbytku “desiderat” i tím, že se prokáže nesprávnost údajů v citacích převzatých z odborné literatury, kde v důsledku tiskařské chyby nebo nedorozumění při interpretaci materiálu může vlastně jen na papíře vzniknout a následně být odborníky opakovaně přejímán záznam vydání, které ve skutečnosti neexistovalo. Několik podobných omylů jsme sami vyřešili (zejména k nejstarším soupisům a katalogům je třeba přistupovat velice kriticky).
Rozpětí v množství dochovaných exemplářů u jednoho vydání nedosahuje ani počtu probádáných knihoven – nejpočetněji zastoupeno je v nich vydání spisu De bono Unitatis et ordinis (Historia Fratrum Bohemorum) z roku 1702 v Halle: 127 výtisků je přesahem přes stovku výjimečné v rámci celé zpracované bibliografie, ostatní početněji dochovaná vydání se počítají jen na desítky.¹⁶
Vezmeme-li však v úvahu celkové množství dochovaných exemplářů ve vztahu k počtu probádaných knihoven, není podle mého soudu důvodu k přílišnému optimismu v tom smyslu, že by se dosavadní poměr nějak výrazně zlepšil ve prospěch zachovaných výtisků. Spíše tu vyplouvá na povrch choulostivá relativnost objemu zděděného knižního bohatství. Hořkou příchuť dává těmto zjištěním skutečnost, že je přineslo právě pátrání po zachovaných spisech osobnosti, do posledních zbytků své životní energie se zasazující o nápravu lidského společenství prostřednictvím vzdělání coby imaginárního kormidla, směrujícího lidskou inteligenci k jednoznačně pozitivní, tvořivé a radostné činnosti.
Zmíněné úvahy nad výsledky bibliografického průzkumu dobře jsou podporovány statistickými kombinacemi u různých úhlů pohledu: poměry těmito vzorky předvedené totiž v zásadě odpovídají vztahům v celkových součtech. Například oblíbené dílo Orbis pictus má ve zpracované bibliografii JAK 157 záznamů vydání před rokem 1801 (včetně variantních tisků, samostatně vydaných dílů s velkým časovým odstupem a 32 záznamy bez zjištěného exempláře). Z toho jsou na území České republiky v historických knižních fondech zastoupena 73 vydání, ovšem ve 34 případech pouze prostřednictvím jediného výtisku, jež jsou více jak z poloviny soustředěny v Národní knihovně ČR v Praze. Rovněž zájemcům o dílo Janua linguarum může Národní knihovna ČR nabídnout dobrý výběr - 115 výtisků reprezentujících celkem 87 různých vydání do roku 1800. Je to úctyhodný počet, vezmeme-li v úvahu, že sestavovatelé Bibliografie spisů J.A.Komenského shromáždili záznamy 176 prokazatelných vydání tohoto spisu (k dalším 58 vydáním citovaným v odborné literatuře se neobjevil zatím žádný výtisk). Fondy této největší české knihovny se samozřejmě také nejvyšší měrou podílejí na celkovém počtu dochovaných výtisků děl JAK v České republice: z uvedených cca 1035 zaznamenaných vydání spisů JAK před rokem 1801 lze v Národní knihovně ČR studovat zhruba celou jednu čtvrtinu, přičemž některá vydání jsou zde zastoupena i několika výtisky. Významnou položku ovšem představují exempláře velice vzácně se vyskytující v jiných knihovnách - u 30 procent výtisků opatrovaných  Národní knihovnou jde o vydání, doložená zatím maximálně třemi exempláři: z toho v 11 případech nebyl k danému vydání kromě výtisku v Národní knihovně zjištěn žádný další exemplář ani u nás ani v zahraničí, a 45 vydání je na území České republiky zastoupeno právě jen výtisky v Národní knihovně.¹⁷ Podobně dokládá vzácnost výtisků děl JAK i článek L. Bártové o osudech francouzských vydání děl
J. A. Komenského.¹⁸
Pochopíme-li fakta vyplývající ze statistického přehledu tohoto bibliografického průzkumu jako varování, pak nás oslovila část autorova poselství a zavazuje nás k jednání. Neboť naléhavě připomíná povinnost radikálně změnit zacházení se starými tisky, abychom ve štafetě generací nepředávali neustále se zmenšující kulturní dědictví, které mnohdy sami přebíráme jen díky jeho fyzické odolnosti než-li v důsledku poskytované péče. Vzácné, v řadě případů patrně opravdu unikátní výtisky Komenského spisů nalezené v knihovnách lokálního významu navíc také dokazují, jak by bylo scestné přezírat v jakékoliv instituci sebenepatrnější soubor starých knih.
Shromažďování údajů pro popsanou bibliografii JAK již sice nepokračuje jako intenzivní a přednostní úkol, nicméně nejde o průzkum zcela uzavřený. Díla JAK jsou neoddělitelnou součástí národní retrospektivní Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 16.-18. století a v rámci trvající heuristiky pro tento bibliografický výzkum budou i nadále získávány nové poznatky o vydáních spisů JAK a jejich dochovaných exemplářích. Knihovědné oddělení KNAV tedy uvítá jakékoli upozornění na nesrovnalosti v reprodukovaných popisech na CD-ROMu, na další dochované výtisky či zajímavé fondy k prozkoumání, kterými budou moci být doplněny či korigovány záznamy převáděné postupně do elektronické databáze.

 

Poznámky

* Tento výklad je nepatrně pozměněným textem, který posloužil jako podklad k publikovanému anglickému překladu:
Anežka Baďurová, Bibliography of the Works of
J. A. Comenius Printed Before 1800: Report on an Unfinished Project. In: Acta Comeniana 17, 2003, s. 191-198.
Obě verze jsou na CD-ROMu publikovány se souhlasem redakce Acta Comeniana a nakladatelství Filosofia.
The article is reprinted with agreement of the editorial board of Acta Comeniana and the publishing house Filosofia.

 

1) Bohuslava BRTOVÁ, Díla J. A. Komenského v Základní knihovně - Ústředí vědeckých informací ČSAV, Vědecké informace ČSAV 1991, Bibliografie 4, 176 s. angl. res.; Miroslava BRUNNEROVÁ, Ex libris: Comenius. Soupis starých tisků komenian knihovny Pedagogického muzea
J. A. Komenského v Praze vydaný u příležitosti oslav 400. výročí narození J. A. Komenského. Praha, Pedagogické muzeum J. A. Komenského 1991. nestr.; Johann Amos Comenius 1592-1679. Bestandsverzeichnis - Auswahl. Berlin, Pädagogische Zentralbibliothek - Leipzig, Comenius Bücherei - Budapest, Országos Pedagogiai Könyvtár és Muzeum 1991. 99 s. + příl.; Růžena KARÁSKOVÁ, Dílo Jana Amose Komenského ve fondu Státní vědecké knihovny v Olomouci. Olomouc, Státní vědecká knihovna 1988. 77 s. František HÝBL – Jiří LAPÁČEK, Soupis komenián. Přerov, Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského 1992. 70 s. + příl., něm. res.; Jaroslav VOBR, Dílo Jana Amose Komenského ve fondech Státní vědecké knihovny v Brně a moravských klášterních knihoven. Rukopisy a staré tisky 1611 - 1800. Brno, Státní vědecká knihovna 1992. 179 s.;

2) Emma URBÁNKOVÁ a kol., Soupis děl J. A. Komenského v československých knihovnách, archivech a museích. Praha, SPN 1959. 469 s.; Wanda OSIŃSKA, Jan Amos Komenský w Polsce. Repertorium prac Komenskiego znajduących sie w polskich księgozbiorach. Wrocław - Warszawa - Kraków - Gdańsk, Zaklad Narodowy im. Ossolińskich PAN 1972. 174 s.; Bohuslava BRTOVÁ - Stanislava VIDMANOVÁ, Seznam děl
J. A. Komenského, uchovaných pouze v zahraničí, Studia Comeniana et historica 8, 1978, s. 123-236.

3) Jaroslav ČERVENKA, Johannis A. Comenii Janua linguarum reserata. Editio synoptica et critica quinque authenticos textus Latinos necnon Janualem Comenii textum Bohemicum continens. Praha, SPN 1959. 344 s.; Kurt PILZ, Johann Amos Comenius. Die Ausgaben des Orbis Sensualium Pictus. Eine Bibliographie. Nürnberg, Selbstverlag der Stadtbibliothek 1967. 447 s.

4) Např.: Svensk Comenius-Bibliografi tillegnad Erik Dahlgren den 7. juni 1898 af hans vän och beundrare Aksel ANDERSSON. 1. Janua linguarum och Panegyricus Carolo Gustavo. Uppsala, Almquist & Wiksells boktryckeri-aktiebolag 1898. 39 s.; Piroska BERLÁSZ, COMENIUS. Magyarországon kiadott müveinek le1öhelybibliográfiája (Bibliographia operum COMENII in Hungaria typis mandatorum ad loca ubi asservantur composita). Budapest, Országos Pedagógiai Könyvtár és Muzeum 1970. 91 s.;
Johann Amos Comenius 1592-1992. Catalogus van de tentoonstelling in de Universiteitsbibliotheek te Amsterdam 6 maart tot en met 10 april 1992. Voorzien van een inleiding oven leven en werken van Comenius door Kees Mercks, en van een lijst van de Comenius-uitgaven van voor 1801 in de UBA door Bram SCHUYTVLOT. Amsterdam, Universiteitsbibliotheek 1992. 62 s.

5) heslo "Komenský, Jan Amos" in: Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XIII. století, red. Z. TOBOLKA, díl II. Tisky z let 1501-1800, část IV., Praha 1948, s. 129-145.

6) Jan V. NOVÁK - Josef HENDRICH, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha, Nákladem "Dědictví Komenského" 1932; Milada BLEKASTAD, Comenius. Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksal des Jan Amos Komenský. Oslo, Universitetsforlaget - Praha, Academia 1969. 874 s. + příl.; Jan Wilhelmus ROOD, Comenius and the Low Countries. Some Aspects of Life and Work of a Czech Exile in the Seventheenth Century. Amsterdam, Van Gendt & Co - Praha, Academia - New Yourk, Abner Schram 1970. 275 s.; Josef BRAMBORA - Heinz-Joachim HEYDORN, Jan Amos Comenius. Geschichte und Aktualität 1670 - 1970. Band 1., 2. Glashütten in Taunus, Verlag Detlev Auvermann KG 1971. 722 s.

7) Mirjam BOHATCOVÁ, J. A. Komenský. Soupis rukopisů. In: Bibliografický katalog ČSR - České knihy 1957, zvláštní sešit 7, Praha 1958. 51 s.

8) Vydán s komentářem Julií Novákovou a Antonínem Škarkou v edici Dílo Jana Amose Komenského (Johannis Comenii Opera Omnia), 1. díl, Praha, Academia 1969, s. 15 - 55.

9) Tituly Komenského spisů např. zařadil v různém stupni důvěryhodnosti do svých oborově řazených bibliografií Martin Lipenius (čtyřdílná Bibliotheca realis omnium materialium rerum et titulorum et universo totius philosophiae ambitu occurentium, již vydával Johann Friderici ve Frankfurtu nad Mohanem v letech 1679 až 1685).

10) Nově vydávané spisy J. A Komenského v edici Dílo Jana Amose Komenského (Praha, Academia od r. 1969 -) obsahují také "Informace o díle", v nichž jsou citována i některá předchozí vydání díla, ovšem výčet odpovídá průzkumu podřízenému edičnímu záměru, nikoliv bibliografickému účelu.

11) Počet těchto publikací je pochopitelně mnohem vyšší, než je uvedeno v poznámkách č. 1-10. Kompletní seznam konzultované literatury je součástí zpracované bibliografie.

12) Shrnující přehled o koncepci, metodice a historii zpracovávání Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800 viz: Josef Hejnic - Anežka Baďurová - Mirjam Bohatcová, Fragen der bibliographischen Beschreibung und Bearbeitung der tschechischen und fremdsprachigen bohemikalen Drucke des 16. - 18. Jahrhunderts. In: Vorträge und Abhandlungen zur Slavistik 17, 1990. 56 s. (München, Verlag Otto Sagner); Anežka Baďurová, Práce s historickými knižními fondy a bibliografická činnost v Základní knihovně - Ústředí vědeckých informací ČSAV. In: Z knihovnické praxe (Zpravodaj knihoven severní Moravy), seš. 112, 1991, s. 11-15. Obě citované práce obsahují odkazy na starší statě, vztahující se k tomuto výzkumu.Aktuální informace jsou podávány na www stránce Knihovny Akademie věd ČR: http://www.lib.cas.cz.

13) O přípravě bibliografie byli jednolistovým prospektem v české a anglické verzi informováni účastníci mezinárodní komeniologické konference pořádané v Praze r. 1992 u příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského, krátkou zprávu (s přímou odezvou v podobě ohlášení několika výtisků uchovávaných v zahraničí) přinesl bulletin francouzské Národní knihovny (Anežka Baďurová - Jarmila Drnovská, Bibliographie de Coménius. In: Nouvelles du livre ancien, No 67, juillet 1991, s. 3) a o uzavřeném výzkumu podal stručný výklad konferenční příspěvek Anežka Baďurová, Bibliografie spisů J. A. Komenského vytištěných do r. 1800, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Sborník ze 4. odborné konference Olomouc, 11.-12. října 1994. Brno, Sdružení knihoven České republiky - Olomouc, Státní vědecká knihovna 1995, s. 88-93.

14) Anežka BAĎUROVÁ - Antonín VÍTEK, Specifika popisu starých tisků. In: 4. národní konference o bibliografii. Sborník referátů. Praha, Národní knihovna 1991, s. 25-29.

15) Příkladem je druhý zjištěný výtisk colmarského vydání spisu Janua z roku 1648 (Colmar: Bibliotheque du Consistoire protestant – CPC 996), který nám ohlásil v  roce 2003 pan Francis Gueth, Le Conservateur Général de Bibliotheque de la ville de Colmar - viz Lenka BÁRTOVÁ avec la collaboration de Anežka BAĎUROVÁ,
Les éditions françaises des écrits de Coménius auXVIIe siecle: déstin des ouvrages. Acta Comeniana 15-16 (XXXIX-XL), 2002, s. 285-305.

16) K těm nejpočetněji dochovaným patří např. : vydání spisu Janua Linguarum Reserata Quinque-Linguis, Amsterdam, Luis a Daniel Elzevier 1661 - celkem bylo zatím zjištěno v domácích i zahraničních knihovnách 95 exemplářů;
Historia persecutionum Ecclesiae Bohemicae S.l. [patrně Lugduni Batavorum=Leyden ] z roku 1648 - na 70 dochovaných exemplářů (se zjištěnými variantami titulního listu). Oblíbený Orbis pictus je nejpočetněji dochován ve vídeňském vydání z roku 1792 (J. Th. von Trattner) – 52 exempláře.

17) Podrobněji o významu knižního fondu Národní knihovny ČR z hlediska spisů JAK viz Anežka Baďurová, Vzácné výtisky spisů J. A. Komenského, in Rukověť tištěných knihovních fondů Národní knihovny České republiky od prvotisků do konce 19. století, Praha, Národní knihovna ČR 2006, s. 211-214.

18) Viz poznámku č. 15.