Anežka Baďurová
Studium
dějin knihtisku v českých zemích má před sebou ještě mnoho dílčích
úkolů, které je třeba zvládnout, než bude možno přikročit
k souvislému syntetickému sepsání dějin české knihy. Jde především o vytvoření
monografické materiálové základny, tedy co
možná nejobsáhlejšího výkladu
činnosti jednotlivých
tiskařských dílen, se všemi východisky,
návaznostmi a vklady do soudobé kultury
i pozdější tradice.
V české odborné literatuře nikdy nechyběl zájem o dějiny knižní kultury, avšak možnosti
bádání vždy byly
dány (mnohdy spíše limitovány) dosažitelností pramenů, v
tomto případě samotných tisků, vzešlých
ze zkoumaných tiskáren. Praxe našich knihoven, uchovávajících knižní produkci
minulých staletí jen výjimečně přístupnou jinak než
prostřednictvím jména autora vydaného spisu, ovlivnila a dosud do značné míry ovlivňuje výběr témat
z dějin našeho knihtisku. Za
této situace byla badatelská
pozornost věnována ve větší míře jazykově
českým tiskům 16.-18. století, neboť pro tuto část tiskařské produkce poskytuje
výchozí excerpční základ v roce 1967 dokončený
Knihopis českých a slovenských
tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století.
[1]
Heuristika k výzkumu cizojazyčné tiskařské produkce, ačkoliv v
našich zemích zejména latina
s němčinou se podílely významným způsobem na jazykovém profilu vydaných spisů,
už je mnohem složitější. Cizojazyčná literatura vzniklá na našem současném
území v16.-18. století byla
sice logickým pokračováním bibliografického projektu národní retrospektivní
bibliografie a vsouladu sním také bylo se shromažďováním údajů
vpolovině 50. let vtehdejší Základní knihovně ČSAV i započato,
[2]
přesto však se její výsledky do dnešních dnů nedočkaly
knižní podoby, souměřitelné sKnihopisem.
Badatelé tedy vtomto ohledu byli, pokud jde tištěné informace, odkázáni na náročnou vlastní excerpci tematicky
odpovídajících bibliografických přehledů, jakými jsou především Bibliografie české historie
Č. Zíbrta,
[3]
Wolkanovy soupisy
německé literatury,
[4]
Rukověť humanistického básnictví
[5]
a jiné biografie a publikované katalogy různého druhu i
úrovně zpracování, ať již se vztahují kcelým knihovnám či vybraným knižním
souborům.
[6]
Zpracovatelé bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků zájemcům samozřejmě poskytovali rovněž údaje znepublikovaného bibliografického
materiálu,
[7]
ale to vše nikdy naplno neuspokojilo rešeršní požadavky,
koncipované složitěji než umožňuje osnova uvedených publikací a koneckonců i kartotéky bibliografických popisů cizojazyčných bohemikálních
tisků (povětšinou utříděných abecedně podle jmen autorů či anonymního záhlaví,
se skromným počtem doprovodných rejstříků). Jednomu jak druhému se tedy nedostává
početnějších vstupů do shromážděných dat. Bohužel, ani u připravované
Bibliografie cizojazyčných bohemik nebyly
souběžně svytvářenými popisy založeny pomocné kartotéky předmětového,
jazykového či chronologického třídění, mezi popisy nebyly vřazovány ani odkazy
se jmény překladatelů, upravovatelů, editorů aj. Jediný přehled, který
zpracovávání bibliografie provázel, byla evidence podepsaných ilustrací
a soupisy produkce konkrétních tiskařských dílen. Tyto pomocné rejstříky,
vedené pro interní potřebu bibliografů, se
při veškeré své provizornosti staly nakonec cenným podkladem pro řadu studií
o činnosti domácích tiskáren (viz poznámku č. 7). Doufáme, že jejich veřejným zpřístupněním se jejich využití ještě rozšíří.
Je však třeba mít stále na paměti, že byly jen podpůrnou pomůckou a po celou
dobu přípravy bibliografie neprocházely systematickou revizí. Může se tedy
stát, že obsahují záznamy i duplicitně, ať již proto, že někdo přehlédl již
zapsané vydání nebo proto, že spis byl na základě důkladnějšího rozboru přeřazen
pod jiné jméno autora. Kolísavá je rovněž úroveň záznamů – vpočátcích
šlo jen o velmi stručný odkaz na spis, popsaný podrobně pod uvedeným autorem.
a) postupy, jakými je nutno získávat informace o relevantních vydáních i
výtiscích, dochovaných kdesi z jejich nákladu,
b) množství materiálu, který je nutno prozkoumat, vyhodnotit a posléze
bibliograficky popsat,
c) počet pracovníků, kteří se tímto
úkolem zabývají, a jejich odborná vyspělost.
Když se v polovině 50. let tehdejší redaktor Knihopisu a současně první ředitel Základní knihovny ČSAV František
Horák rozhodl, v intencích plánů Z. V. Tobolky, začít se shromažďováním záznamů cizojazyčných bohemik, uložil tuto
práci jedné pracovní síle. Zdrojem bohemikálních výtisků se stala Knihovna
Národního muzea, protože měla (a dosud má)
zvláštní oddělení bohemikální literatury, takže z takového speciálního
depozitáře bylo možno brát knihy k popisu takřka po metrech rovnou z regálů,
aniž by se nejdříve musely excerpovat signatury relevantních spisů z katalogu. V roce 1961 bylo vykázáno, že
popis cizojazyčných bohemik byl v Knihovně Národního muzea ukončen a práce
se přesunuly do Strahovské knihovny, tehdy součásti Památníku národního písemnictví.
Zde už bylo ovšem třeba provádět excerpci katalogu – čtením katalogizačních
karet vyhledávat bohemikální tisky, ověřovat, zda již byly v Národním muzeu
popsány či nikoliv, ty popsané porovnat s
nově nalezeným výtiskem, v případě shody připsat jeho strahovskou signaturu,v
případě odlišností jej naopak vypsat do sešitu jako žádoucí výpůjčku, stejně
tak jako všechny další objevené bohemikální tisky, v Národním muzeu dosud
nepopsané. Tento postup pak byl následně aplikován ve všech knihovnách, jejichž
fondy byly pro bibliografii cizojazyčných bohemik zkoumány:
číst kartu po kartě v knihovním katalogu (či záznam po záznamu v katalogu
svazkovém nebo inventárním seznamu), ověřovat nalezené výtisky ve vytvářené
bibliografické kartotéce, signatury shodných exemplářů připisovat k již stávajícím
popisům, zkoumat nesrovnalosti, doplňovat již hotové popisy na základě porovnání s dalšími
objevenými výtisky či opravovat a podrobně popisovat nové nálezy. V době, kdy bylo dokončováno zpracování
Strahovské knihovny, podílely se na
bibliografických popisech již tři až čtyři osoby. Tentýž počet byl posléze
zaměstnán fondem Národní knihovny, přičemž excerpční práce v generálním katalogu
a všech původních katalozích oddělených sbírek, které tehdy Národní knihovna
spravovala, prováděla externí pracovní síla na zkrácený úvazek.
Tento stav - čtyři pracovní
síly interní a jeden částečný úvazek externí - , byl zachováván až do roku
1991, kdy byla dokončena excerpce cizojazyčných bohemik ze svazkových lokálních
katalogů zámeckých knihoven ve správě Knihovny Národního muzea a tím i excerpce
nejvýznamnějších pražských knihoven. Další menší fondy, ať již pražské či
mimopražské, excerpovali a excerpují vlastními silami pracovníci knihovědného
oddělení.
Počátek 90. let znamenal pro přípravu
bibliografie velké změny, jež neměly jen pozitivní dopady, ba lze dokonce
říci, že ve svém vzájemném prolnutí zdánlivě zbrzdily dosavadní pracovní rytmus.
Vyjmenujeme-li je v určitém pořadí, neodpovídá to naprosto jejich důležitosti,
neboť právě ve svém souhrnu jsou si takřka rovnocenné. V oddělení došlo v
poměrně krátké časové posloupnosti ke generační výměně – ve stále čtyřčlenném
týmu se na třech místech střídaly nové pracovnice, čerstvé absolventky vysoké
školy, z nichž některé po zapracování z osobních důvodů odešly, nahrazeny
na čas jinými. Vytrvala teprve sestava složená v roce 1995 opět příchodem
absolventek filozofické fakulty. V bibliografické práci
tohoto zaměření se však zkušenosti
sbírají pomalu, prameny, tedy staré
tisky, lze nejlépe poznat a zvládat vlastním studiem. Nové bibliografky tedy
byly zapojeny do dílčích tematických úkolů, spjatých nejen s bibliografií,
ale i s historickým fondem Knihovny Akademie věd, který je knihovědné oddělení
povinno kromě své bibliografické práce spravovat již od roku 1967. Podíl na
vybraných projektech i samostatné práce
mladých kolegyň nebyly v žádném případě nějakým samoúčelným a nevhodným narušením
plynulého pokračování v přípravě bibliografie cizojazyčných bohemik.
Doba sama komplikovala přístup k materiálu těmi postupy, které byly
uplatňovány v předchozích letech: zatímco pro bibliografii byly dříve potřebné
tisky zapůjčovány do Knihovny Akademie věd, nyní byla tato výhoda z
různých a pochopitelných důvodů zrušena. V rámci restitucí došlo navíc k přesunu
fondů, z nichž některé na čas zůstaly pro studium nepřístupné a nebylo tudíž
možno z nich bohemika dále zpracovávat
či ověřovat; zkušební provoz vytvořeného databázového programu a jeho zdokonalování
měl také částečně brzdící vliv, neboť jako každý
začátek čehosi nového byl časově náročnější než rutinní praxe.
Změnila se ovšem i povaha samotného bibliografického zpracování. Postupně
stále ubývalo tisků k bibliografickému popisu a převahu nabývalo srovnávání,
doplňování a přípisy signatur dalších objevených exemplářů k popsaným vydáním.
Zkrátka - po průzkumu velkých historických
fondů pražských knihoven už bylo obtížnější najít v dalších knižních sbírkách dosud neznámé
cizojazyčné bohemikální tisky. Což není konstatování, které by opravňovalo
k tomu, aby byl z průzkumu vynechán jakýkoli menší fond. Přesvědčivým důkazem
jsou vzácné nálezy, byť i jednotlivin, v dosud zkoumaných knihovnách muzeí,
archivů, galerií. Jde pouze o vysvětlení, proč, viděno jen přes statistické
tabulky, počet popsaných bohemik klesal.
Ve snaze zpřístupnit shromážděný bibliografický materiál co nejdříve a v co
nejpohodlnější podobě badatelské veřejnosti,
byly veškeré popisy, původně řazené v jediné abecedě, rozděleny
podle kritérií uplatňovaných pro pojem cizojazyčného bohemikálního tisku:
do vlastní abecední řady byla vyčleněna
a) vydání spisů, uskutečněná tiskárnami na současném území naší republiky
v 16. století (tzv. tiskařská cizojazyčná bohemika),
b) zahraniční vydání bohemikálních spisů
v 16. století (tj. díla autorů, pocházejících z českých zemí nebo díla
cizích autorů, vztahující se k českému a moravskému prostředí – tzv. autorská a
obsahová bohemika),
c) vydání spisů, uskutečněná tiskárnami na současném území naší republiky v
17. století (tzv. tiskařská cizojazyčná bohemika),
d) zahraniční vydání bohemikálních spisů
v 17. století (tj. díla autorů, pocházejících z českých zemí nebo díla
cizích autorů, vztahující se k českému a moravskému prostředí – tzv. autorská a
obsahová bohemika),
e) cizojazyčné bohemikální tisky 18. století (z domácích i zahraničních
tiskáren).
Poté bylo přednostně přikročeno k převádění popisů tzv. tiskařských bohemik
16.a 17. století do databáze. Souběžně ovšem pokračoval podle možností i průzkum
dalších knihovních fondů, při němž bylo nemyslitelné nezpracovávat také nalezené
tisky podle zbývajících kritérií a časového zařazení. Bylo tedy jasné, že
vznikající databáze stále není spolehlivým průvodcem po veškerém
bibliografickém materiálu, který je archivován vkartotékách,
a proto bylo přijato rozhodnutí, aby
jako jakýsi mezistupeň před publikováním celé bibliografie (ať již
zpřístupněním v podobě databáze nebo redakční úpravou do knižní podoby)
byly stávající kartotéky dány badatelské veřejnosti
k dispozici v takovém stavu, v jakém skončily před zahájením počítačového
ukládání dat, a to prostřednictvím skenovaných kopií na CD-ROM. Čímž by se
badatelům usnadnil přístup ke shromážděným údajům alespoň vdosavadní, bohužel nekorigované podobě a vjednoduchém
abecedním řazení podle názvů spisů (s chronologickým podřazením u opakovaných
vydání). Umožní sice vpodstatě jen jeden rešeršní vstup, tj. listování reprodukovanými
popisy, ale i to může být na čas značnou pomocí – a to jak pro zodpovězení
prosté otázky, které spisy byly kde a kolikrát vydány a kde je uchováván výtisk
zurčitého vydání až po trpělivější pátrání po produkci konkrétních tiskařů
či dokonce jazykové a tematické utřídění, k nimž může být vodítkem na CD-ROM
přidaný rejstřík a seznam tiskařů.
Popisy vydaných spisů obsahují:
impresum vpůvodní podobě,
velikost formátu určenou podle listů vknižní složce,
rozsah vyjádřený počtem číslovaných i nečíslovaných stran či folií a
příloh,
podrobný rozpis všech textových
částí díla (dedikace,
předmluvy, úvody, poučení knihaři, rejstříky, skryté
bibliografie, oslavná oslovení autorů, tiskařů
apod.),
charakteristiku typografického
ztvárnění knihy (tiskařské a
nakladatelské signety, ilustrace
a jinou výraznou výzdobu), včetně iniciál i jmen podepsaných výtvarníků,
odkaz na odbornou literaturu, která buď zaznamenává dané vydání nebo posloužila bibliografům ke
konzultaci ohledně upřesnění některého zúdajů, nutných pro popis (osoba
některého ztvůrců knihy - autora, tiskaře, rytce, datace vzniku knihy
apod.),
seznam všech dochovaných exemplářů, zjištěných dosavadním průzkumem
knihovních katalogů a fondů.
Podle těchto pravidel a podle výše uvedených kritérií byly zatím
vúplnosti (jakou dovolila vypovídací hodnota excerpovaných katalogů) nebo
částečně (v případě strohých inventárních seznamů) excerpovány a popsány cizojazyčné bohemikální tisky
znásledujících knihoven:
(V seznamu nejsou uvedeny knihovny,
vnichž byla pro Bibliografii cizojazyčných bohemik zjišťována pouze
vydání spisů Bohuslava Balbína a J. A. Komenského vrámci přednostní
přípravy personálních bibliografií těchto autorů – viz
Studie a zprávy, týkající se bibliografického
zpracovávání cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501 – 1800.)
Národní knihovna vPraze – excerpována bohemika vcelé šíři,
signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána (na starších popisech
signatury uvozeny zkratkou UK,
později SK, NK).
Knihovna Národního muzea - excerpována cizojazyčná bohemika
vcelé šíři (v seznamech dochovaných exemplářů se její signatury objevují
uvozeny převážně zkratkou KNM),
zámecké knihovny spravované
Knihovnou Národního muzea – cizojazyčná
bohemika excerpována zlokálních katalogů, jež neumožňují spolehlivě
dodržet kritérium obsahové, event.
autorské; u poloviny excerpt
signatury připsány, bibliograficky popsána pouze část nově zjištěných vydání;
současné deponování exemplářů nutno konzultovat voddělení zámeckých
knihoven Knihovny Národního muzea, neboť řada fondů byla restituována (u
signatur následuje za zkratkou KNM
název fondu).
Strahovská knihovna Kláštera
premonstrátů - excerpována
cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání
popsána (u většiny signatur zkratka Strahov. k., řidčeji zkratka Památníku
národního písemnictví – PNP).
Knihovna Památníku národního
písemnictví - excerpována
cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání
popsána (dnes je vní nutno hledat
především tisky ztzv. Karáskovy galerie se signaturami „Kar.
gal.“uvedenými za zkratkou Strahov. k. nebo PNP).
Knihovna Královské kolegiátní
kapituly sv. Petra a Pavla na
Vyšehradě – excerpována cizojazyčná
bohemika vcelé šíři, připsány všechny signatury, bibliograficky popsány
nově zjištěné výtisky domácí tiskařské produkce 16. a 17. století (signatury uvozeny
zkratkou Strahov. k. nebo PNP, za níž následuje Vyš. kap.).
Knihovna františkánů - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři,
signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána (na starších popisech
signatury uváděny pod zkratkami Národní knihovny – UK, SK následovanými názvem
řádu).
Knihovna křižovníků sčervenou
hvězdou - excerpována cizojazyčná
bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána (na
starších popisech signatury uváděny pod zkratkami Národní knihovny – UK, SK
následovanými názvem řádu).
Knihovna dominikánů - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři,
signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána (na starších popisech signatury uváděny pod zkratkami Národní
knihovny – UK, SK následovanými názvem řádu).
Knihovna benediktinů - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury
připsány, popsány tisky ze 16. století (na starších popisech signatury uváděny
pod zkratkami Národní knihovny – UK, SK
následovanými názvem řádu).
Knihovna augustiniánů - excerpována
cizojazyčná bohemika v celé šíři, signatury zčásti připsány, popsány
výtiskynově zjištěných vydání ze 16. století (na starších popisech signatury uváděny pod zkratkami Národní
knihovny – UK, SK následovanými
názvem řádu).
Knihovna Metropolitní kapituly -
excerpována bohemika vcelé
šíři, signatury připsány, bibliograficky popsána nově zjištěná vydání
tiskařských bohemik 16. a 17. století (na popisech signatury uváděny většinou
zkráceným názvem K. metropol. kap.).
Knihovna Astronomického ústavu AV ČR –
excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově
zjištěná vydání popsána.
Knihovna Akademie věd ČR - excerpována cizojazyčná bohemika
vcelé šíři signatury připsány (s tehdejší zkratkou ZK nebo ZK-ÚVI), nově
zjištěná vydání popsána.
Knihovna poslanecké sněmovny vPraze -
excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány (Parlamentní knihovna).
Knihovna Evangelické teologické
fakulty UK vPraze (též někde nesprávně jako Knihovna Husova domu) – excerpována cizojazyčná bohemika
vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána.
Knihovna Historického ústavu Armády
ČR vPraze (HÚ AČR) –
excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, signatury připsány, nově
zjištěná vydání popsána.
Státní technická knihovna –
excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány.
Vlastivědné (dříve Okresní
vlastivědné) muzeum - excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století
zknihovny augustiniánů, většina signatur připsána, část nově nalezených
bohemik popsána.
Jihočeské muzeum –
excerpována cizojazyčná bohemika 16. a 17. století, signatury připsány.
Orlické (dříve
Městské) muzeum - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18.
století, signatury připsány.
Městské muzeum -
excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány, nově
zjištěné tisky popsány.
Jihlava
Muzeum Vysočiny - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18.
století, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána.
Biskupská knihovna –
excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány, část nově
zjištěných vydání popsána.
Oblastní (dříve
Okresní vlastivědné) muzeum - excerpována cizojazyčná
bohemika 16.-18. století, signatury připsány.
Státní okresní archiv Svitavy se
sídlem v Litomyšli - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století,
signatury připsány.
Muzeum a galerie - excerpována cizojazyčná
bohemika 16.-18. století, signatury připsány.
Mělník
Státní okresní archiv -
excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.
Státní okresní archiv –
excerpována tiskařská bohemika 16. a 17. století zbývalé knihovny
piaristů, signatury připsány.
Roudnická Lobkowiczká knihovna – excerpována a popsána bohemika vcelé šíři (signatury dochovaných exemplářů jsou na starších popisech pod
zkratkou Národní
knihovny – UK, SK nebo NK, uvozeny
Roudn.)
Vědecká knihovna (dříve Státní
vědecká knihovna - zkratka SVK) – excerpována cizojazyčná tiskařská bohemika 16. –18. století,
signatury připsány, bibliograficky popsány tisky svedutami.
Studijní a vědecká knihovna
Plzeňského kraje (dříve Státní vědecká knihovna – zkratka SVK) - částečně excerpována cizojazyčná
bohemika podle všech kritérií zklášterní knihovny františkánů, signatury
připsány.
Muzeum (dříve
Městské) Polná - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století,
signatury připsány.
Muzeum Dr. Bohuslava Horáka (dříve
Okresní muzeum) - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury
připsány.
Okresní muzeum Orlických hor – excerpována
cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.
Husitské muzeum vTáboře,
pobočka (dříve Muzeum husitského revolučního hnutí Tábor) -
excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, většina signatur připsána.
Muzeum středního Pootaví - excerpována cizojazyčná bohemika
16.-18. století, signatury připsány.
Státní okresní archiv - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18.
století, signatury připsány.
Muzeum Vysočiny (dříve Západomoravské muzeum) - excerpována cizojazyčná
bohemika 16.-18. století, signatury
připsány.
Městské muzeum – excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století,
signatury připsány.
Muzeum Podblanicka (dříve
Okresní muzeum Benešov, pobočka) –
excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.
Regionální (dříve Okresní)
muzeum - excerpována tiskařská bohemika 16.-18.
století, signatury připsány.
Státní okresní archiv Praha – východ (dříve
vNehvizdech) - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století,
signatury připsány.
Akadémiai Könyvtára - excerpována a
popsána tiskařská bohemika 16. a 17. století.
Országos Széchényi Könyvtár - excerpována a
popsána tiskařská bohemika 16. a 17. století.
Biblioteka Cieszyńska - excerpována
tiskařská bohemika 16.-18. století, většina signatur připsána.
Biblioteka Tschammera -
excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, většina signatur připsána.
Biblioteka Dekanatu -
excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, většina signatur připsána.
Muzeum Cieszyn - excerpována tiskařská
bohemika 16.-18. století, signatury připsány.
Biblioteca Angelica – excerpována a
popsána tiskařská bohemika 16.-18. století.
Biblioteca Vaticana - excerpována a
popsána tiskařská bohemika 16.-18.
století.
Švédsko
Kungliga biblioteket – popsána
tiskařská bohemika do 1. desetiletí 17. století podle katalogu bývalé
rožmberské knihovny.
Domkyrkanbilioteket - popsána
tiskařská bohemika do 1. desetiletí 17. století podle katalogu bývalé
rožmberské knihovny.
Stifts- och landsbiblioteket - popsána
tiskařská bohemika do 1. desetiletí 17. století podle katalogu bývalé
rožmberské knihovny.
Rakousko
Österreichische Nationalbibliothek –
excerpována tiskařská bohemika 16.- 17.
století, signatury připsány, bibliograficky popsány tisky svedutami,
Herzog August Bibliothek - excerpována tiskařská bohemika 16. - 18. století,
signatury připsány, nově zjištěná bohemika popsána z90 procent.
CD-ROM sreprodukovanými bibliografickými kartotékami uzavírá určitou
etapu zpracovávání této národní retrospektivní bibliografie, neboť bibliografické
popisy nově zjištěných cizojazyčných bohemikálních tisků jsou již několik
let vytvářeny pouze do počítačové databáze, kam jsou postupně převáděny i
záznamy způvodních kartoték. Badatelům se tedy vyplatí doplnit si vlastní
rešerši ze CD-ROM dotazem vknihovědném oddělení KNAV, jehož pracovnice
ochotně ověří eventuální dodatky vbibliografické databázi. Důležitým
doplňujícím zdrojem je rovněž kartotéka tzv. desiderat, obsahující jak stručné
záznamy již popsaných bohemik, tak i záznamy excerpované z odborné literatury
či zknihovních katalogů, aniž zatím mohl být vytvořen popis de
visu podle dochovaného exempláře (ať již proto, že desiderata zurčité
knihovny nejsou ještě všechna pro bibliografii popsána nebo proto, že spis, citovaný vliteratuře, se ještě
nepodařilo vžádném knihovním fondu najít). Zmíněná kartotéka desiderat
obsahuje na 22 000 takto převzatých záznamů, které jsou též postupně převáděny
do databáze, byť některé znich jsou na údaje velmi kusé (např. často
chybí jméno tiskaře) či mohou být falešné (tiskové chyby či jiná přejatá chybná
tvrzení zcitované literatury). Poměr
mezi desideraty a vyhotovenými popisy zhruba naznačuje, jak dlouhodobým úkolem
je tato retrospektivní bibliografie, koncipovaná na uvedených třech kritériích cizojazyčného
bohemika. Zdálo by se, že v současné záplavě elektronických katalogů a databází
různých typů, dostupných od stolu vpracovně badatele, postrádá smysl
snášení údajů o tiscích vážících se knaší literární produkci minulých
staletí do další samostatné databáze. Jisté je, že tyto nové podmínky velice
usnadňují vyhledávání volitelného druhu literatury, takže je sradostí a úspěchem využívají
i sami bibliografové, nicméně se ukazuje, že pro sladění rešeršních vstupů spožadavky domácího i zahraničního bádání má nezastupitelné
výhody a z nich vyplývající oprávnění i specializovaná
bibliografická databáze, vytvářená
na základě metodiky popisu přihlížející k výpovědní hodnotě dokumentů,
analyzovaných z hlediska vývoje národní knižní kultury a jejího postavení
v zahraničních souvislostech.
[1] Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). Díl II. tisky zlet 1501-1800 (red. Zdeněk V. TOBOLKA - František HORÁK), Praha 1925-1967. 10 sv.
Péčí Národní knihovny ČR pokračují práce na Knihopisu uveřejňováním dodatků:
Emma URBÁNKOVÁ, Knihopis českých
a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Dodatky. Díl
I. Prvotisky (do r. 1500). Praha, Národní knihovna ČR 1994. 147 s.
Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Dodatky. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Založil Zdeněk V. TOBOLKA, pokračovali František HORÁK a Bedřiška WIŽĎÁLKOVÁ. Část I. Písmeno A. Čís. 32-917. S přílohou a 16 vyobrazeními. Praha, Národní knihovna ČR 1994. V, 89 s. Část II. Písmeno B-Č. Čís. 918-1908. S přílohou a 18 vyobrazeními: čís. 17-34. Praha, Národní knihovna ČR 1995. 128 s. Část III. Písmeno D-J. Čís. 1809-3641. S přílohou a 23 vyobrazeními: čís. 35-57. Praha, Národní knihovna ČR 1996. 208 s. Část IV. Písmeno K-L. Čís. 3642-5134. S přílohou a 26 vyobrazeními: čís. 58-83. Praha, Národní knihovna ČR 1998. 172 s. Část V. Písmeno M-O. Čís. 5135-6687. S přílohou a 19 vyobrazeními: čís. 84-102. Praha, Národní knihovna ČR 2000. 174 s.
Orientaci v základní řadě Knihopisu
usnadňují výběrové rejstříky:
Petr VOIT, Rejstřík autorů,
překladatelů a editorů, in: Příspěvky ke Knihopisu 1, Praha, Státní
knihovna ČSR 1985. XV, 298 s.; Petr VOIT,
Rejstřík anonymních záhlaví, in: Příspěvky ke Knihopisu 2, Praha, Státní
knihovna ČSR 1985. VIII, 227 s.; Petr VOIT, Rejstřík
názvový, in: Příspěvky ke Knihopisu 3, Praha, Státní knihovna ČSR 1985. IX,
210 s.
Důležitým pomocným aparátem k vydaným svazkům Knihopisu jsou též konkordance s předchozími bibliografiemi: Bedřiška
WIŽĎÁLKOVÁ, Konkordance Koniášových
Klíčů, Indexu, Jungmanna a Knihopisu,
in: Příspěvky ke Knihopisu 6-10. Praha, Státní knihovna ČSR 1987-1988. 5
sv.
Přehled o problematice bibliografického zpracování jazykově českých tisků podává řada zpráv a studií:
František Horák, Vývoj a úkoly české retrospektivní bibliografie. In: Z teorie
knihovnictví. Vědeckoteoretický sborník věnovaný památce doc. dr. Jaroslava Drtiny, CSc. Praha, Státní
pedagogické nakladatelství 1970, s. 131-160.
Mirjam BOHATCOVÁ, Bibliografie a dějiny knihtisku. In:
Sborník Národního muzea, řada C - Literární historie, sv. XVI, 1971, s. 205-242.
František Horák, Knihopis českých a slovenských tisků v recenzích a ve skutečnosti. In: Česká bibliografie
10, 1973, s. 343-359.
Bedřiška Wižďálková, Knihopis českých a slovenských tisků (Nad
ukončením základní řady soupisu). In: Česká bibliografie 10, 1973, s.
307-333.
František Horák, Česká národní retrospektivní bibliografie,
in: 2. národní konference o bibliografii v ČSR. Sborník materiálů. Praha SK
ČSR, Brno SVK, 1981, s. 107-108.
Petr VOIT, Na okraj dalšího
pokračování Knihopisu českých a slovenských tisků, in: Česká bibliografie. Sborník statí a materiálů, sv. 22, 1986, s.
102-117.
Mirjam BOHATCOVÁ, Začaly vycházet Dodatky ke Knihopisu, in: Příspěvky ke Knihopisu 11, Dr. Bedřišce Wižďálkové. Přátelé a spolupracovníci k významnému životnímu jubileu, Praha, Národní knihovna 1996, s. 8-17, rés. něm, angl.
[2] Soupis článků a a zpráv o Bibliografii cizojazyčných bohmikálních tisků z let 1501-1800 je na CD-ROM připojen jako samostatná část (Studie a zprávy, týkající se bibliografického zpracovávání cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501 – 1800), na www stránce Knihovny Akademie věd ČR http://www.lib.cas.cz lze sledovat jeho aktualizované znění.
[3]
Čeněk ZÍBRT, Bibliografie české historie. Praha 1900-1912. Díl 1-5.
[4]
Rudolf WOLKAN, Bibliographie der deutschen Litteratur Böhmens
im XVI. Jahrhundert. Prag 1890.
Rudolf
WOLKAN, Geschichte der deutschen
Literatur in Böhmen und in den Sudetenländern. Augsburg 1925.
[5] Josef HEJNIC - Jan MARTÍNEK (založili Jan HRDINA a Josef TRUHLÁŘ, Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě (Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae). Praha, Academia 1966-1982. Díl 1-5.
[7]
Studie a diplomové práce, pro něž byl excerpován
též rukopisný materiál Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z
let 1501-1800 jsou uvedeny na CD-ROM
v části Studie, k jejichž zpracování
byl v rozsáhlejší míře využit dosud nepublikovaný materiál
Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800).
[8] Anežka Baďurová - Antonín Vítek, Specifika popisu starých tisků. In: 4. národní konference o bibliografii. Sborník referátů. Praha, Národní knihovna 1991, s. 25-29.