zpět


Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků zlet 1501-1800

Anežka Baďurová


Studium dějin  knihtisku v českých  zemích má před  sebou ještě mnoho  dílčích úkolů,  které je  třeba zvládnout,  než bude možno přikročit  k souvislému  syntetickému sepsání  dějin české knihy. Jde především o vytvoření monografické materiálové základny, tedy co   možná   nejobsáhlejšího    výkladu   činnosti   jednotlivých tiskařských dílen,  se všemi východisky, návaznostmi  a vklady do soudobé kultury i pozdější tradice.

 V české odborné literatuře nikdy  nechyběl zájem o dějiny knižní kultury,  avšak  možnosti  bádání  vždy  byly  dány (mnohdy spíše limitovány)  dosažitelností  pramenů,  v  tomto případě samotných tisků,  vzešlých ze  zkoumaných tiskáren.  Praxe našich knihoven, uchovávajících  knižní  produkci  minulých  staletí jen výjimečně přístupnou jinak než prostřednictvím jména autora vydaného spisu, ovlivnila a  dosud do značné  míry ovlivňuje výběr  témat z dějin našeho  knihtisku. Za  této  situace  byla badatelská pozornost  věnována ve větší míře jazykově českým tiskům 16.-18. století, neboť pro tuto část tiskařské produkce poskytuje výchozí excerpční základ v roce 1967  dokončený  Knihopis  českých  a  slovenských  tisků od doby nejstarší    do  konce  XVIII.  století. [1] Heuristika   k  výzkumu   cizojazyčné  tiskařské produkce,  ačkoliv v  našich zemích  zejména latina s němčinou se podílely významným způsobem na jazykovém profilu vydaných spisů, už je mnohem složitější. Cizojazyčná literatura vzniklá na našem současném území v16.-18. století  byla sice logickým pokračováním bibliografického projektu národní retrospektivní bibliografie a vsouladu sním také bylo se shromažďováním údajů vpolovině 50. let vtehdejší Základní knihovně ČSAV i započato, [2] přesto však se její výsledky do dnešních dnů nedočkaly knižní podoby, souměřitelné sKnihopisem. Badatelé tedy vtomto ohledu byli, pokud jde tištěné informace,  odkázáni na náročnou vlastní excerpci tematicky odpovídajících bibliografických přehledů, jakými jsou  především Bibliografie české historie Č. Zíbrta, [3] Wolkanovy  soupisy německé literatury, [4] Rukověť humanistického básnictví [5] a jiné biografie a publikované katalogy různého druhu i úrovně zpracování, ať již se vztahují kcelým knihovnám či vybraným knižním souborům. [6] Zpracovatelé bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků  zájemcům samozřejmě poskytovali  rovněž údaje znepublikovaného bibliografického materiálu, [7] ale to vše nikdy naplno neuspokojilo rešeršní požadavky, koncipované složitěji než umožňuje osnova uvedených publikací a koneckonců i kartotéky bibliografických popisů cizojazyčných bohemikálních tisků (povětšinou utříděných abecedně podle jmen autorů či anonymního záhlaví, se skromným počtem doprovodných rejstříků). Jednomu jak druhému se tedy nedostává  početnějších vstupů do shromážděných dat. Bohužel, ani u připravované Bibliografie cizojazyčných bohemik nebyly  souběžně svytvářenými popisy založeny pomocné kartotéky předmětového, jazykového či chronologického třídění, mezi popisy nebyly vřazovány ani odkazy se jmény překladatelů, upravovatelů, editorů aj. Jediný přehled, který  zpracovávání bibliografie provázel, byla evidence podepsaných ilustrací a soupisy produkce konkrétních tiskařských dílen. Tyto pomocné rejstříky, vedené pro interní potřebu bibliografů,  se při veškeré své provizornosti staly nakonec cenným podkladem pro řadu studií o činnosti domácích tiskáren (viz poznámku č. 7). Doufáme,  že jejich veřejným zpřístupněním se jejich využití ještě rozšíří. Je však třeba mít stále na paměti, že byly jen podpůrnou pomůckou a po celou dobu přípravy bibliografie neprocházely systematickou revizí. Může se tedy stát, že obsahují záznamy i duplicitně, ať již proto, že někdo přehlédl již zapsané vydání nebo proto, že spis byl na základě důkladnějšího rozboru přeřazen pod jiné jméno autora. Kolísavá je rovněž úroveň záznamů – vpočátcích šlo jen o velmi stručný odkaz na spis, popsaný podrobně pod uvedeným autorem.

 Jediným způsobem, který se co nejvíce  přiblíží očekáváním badatelů pokud jde o rychlou a spolehlivou orientaci vbibliografickém materiálu, je převedení stávajících tradičních záznamů na kartách do počítačové databáze, pochopitelně sdoplněním výstižných klíčových slov a základní klasifikace spisů podle předpokládaných výzkumných otázek. Když koncem 80. let bylo vdohlednu dokončení excerpce a popisu cizojazyčných bohemik zfondů pražských knihoven, vyvstala na obzoru i možnost využití nových informačních technologií, zaváděných tehdy u nás do provozu některých knihoven. Bohužel, v softwarové  nabídce neexistoval program, který by vyhovoval náročným katalogizačním a bibliografickým pravidlům, podle nichž byly stávající desetitisíce popisů starých tisků zpracovány. Současně bylo ovšem tehdy jasné, že cca 23.000 podrobných analytických  popisů cizojazyčných bohemik a dalších přibližně 22. 000  zkrácených záznamů, vytvářených v průběhu desetiletí měnícím se pracovním týmem a částečně  i metodikou, nelze za stávajících podmínek v brzké době redakčně upravit ke knižnímu vydání. Řešením tudíž bylo jediné východisko - vytvoření  databáze postavené na vlastním programu. Což se sice podařilo [8] a v Knihovně Akademie věd ČR je pro práci shistorickým fondem užíván dosud,  nicméně z pohledu nedočkavých badatelů to zpřístupnění  celé bibliografie cizojazyčných bohemik příliš  neurychlilo. Zde je na místě vyjasnit alespoň některé z aspektů, které s sebou nese  práce na podobném projektu a které  sotva vnímají ti, kdož  čekají  na její výsledky. Předně je si třeba uvědomit

a) postupy, jakými je nutno získávat informace o relevantních vydáních i výtiscích, dochovaných kdesi z jejich nákladu,

b) množství materiálu, který je nutno prozkoumat, vyhodnotit a posléze bibliograficky popsat,

c) počet  pracovníků, kteří se tímto úkolem zabývají, a jejich odborná vyspělost.

Když se v polovině 50. let tehdejší redaktor Knihopisu a současně první ředitel Základní knihovny ČSAV František Horák rozhodl, v intencích plánů Z. V. Tobolky,  začít se shromažďováním záznamů cizojazyčných bohemik, uložil tuto práci jedné pracovní síle. Zdrojem bohemikálních výtisků se stala Knihovna Národního muzea, protože měla (a dosud má)  zvláštní oddělení bohemikální literatury, takže z takového speciálního depozitáře bylo možno brát knihy k popisu takřka po metrech rovnou z regálů, aniž by se nejdříve musely excerpovat signatury relevantních spisů   z katalogu. V roce 1961 bylo vykázáno, že popis cizojazyčných bohemik byl v Knihovně Národního muzea ukončen a práce se přesunuly do Strahovské knihovny, tehdy součásti Památníku národního písemnictví. Zde už bylo ovšem třeba provádět excerpci katalogu – čtením katalogizačních karet vyhledávat bohemikální tisky, ověřovat, zda již byly v Národním muzeu popsány či nikoliv, ty popsané porovnat s nově nalezeným výtiskem, v případě shody připsat jeho strahovskou signaturu,v případě odlišností jej naopak vypsat do sešitu jako žádoucí výpůjčku, stejně tak jako všechny další objevené bohemikální tisky, v Národním muzeu dosud nepopsané. Tento postup pak byl následně aplikován ve všech knihovnách, jejichž fondy byly  pro bibliografii cizojazyčných bohemik zkoumány: číst kartu po kartě v knihovním katalogu (či záznam po záznamu v katalogu svazkovém nebo inventárním seznamu), ověřovat nalezené výtisky ve vytvářené bibliografické kartotéce, signatury shodných exemplářů připisovat k již stávajícím popisům, zkoumat nesrovnalosti, doplňovat  již hotové popisy na základě porovnání s dalšími objevenými výtisky či opravovat a podrobně popisovat nové nálezy. V době, kdy bylo dokončováno zpracování Strahovské  knihovny, podílely se na bibliografických popisech již tři až čtyři osoby. Tentýž počet byl posléze zaměstnán fondem Národní knihovny, přičemž excerpční práce v generálním katalogu a všech původních katalozích oddělených sbírek, které tehdy Národní knihovna spravovala, prováděla externí pracovní síla na zkrácený úvazek.  Tento stav  - čtyři pracovní síly interní a jeden částečný úvazek externí - , byl zachováván až do roku 1991, kdy byla dokončena excerpce cizojazyčných bohemik ze svazkových lokálních katalogů zámeckých knihoven ve správě Knihovny Národního muzea a tím i excerpce nejvýznamnějších pražských knihoven. Další menší fondy, ať již pražské či mimopražské, excerpovali a excerpují vlastními silami pracovníci knihovědného oddělení.

 Počátek 90. let znamenal pro přípravu bibliografie velké změny, jež neměly jen pozitivní dopady, ba lze dokonce říci, že ve svém vzájemném prolnutí zdánlivě zbrzdily dosavadní pracovní rytmus. Vyjmenujeme-li je v určitém pořadí, neodpovídá to naprosto jejich důležitosti, neboť právě ve svém souhrnu jsou si takřka rovnocenné. V oddělení došlo v poměrně krátké časové posloupnosti ke generační výměně – ve stále čtyřčlenném týmu se na třech místech střídaly nové pracovnice, čerstvé absolventky vysoké školy, z nichž některé po zapracování z osobních důvodů odešly, nahrazeny na čas jinými. Vytrvala teprve sestava složená v roce 1995 opět příchodem  absolventek  filozofické fakulty. V bibliografické práci tohoto zaměření se však  zkušenosti sbírají pomalu,  prameny, tedy staré tisky, lze nejlépe poznat a zvládat vlastním studiem. Nové bibliografky tedy byly zapojeny do dílčích tematických úkolů, spjatých nejen s bibliografií, ale i s historickým fondem Knihovny Akademie věd, který je knihovědné oddělení povinno kromě své bibliografické práce spravovat již od roku 1967. Podíl na vybraných projektech i samostatné práce mladých kolegyň nebyly v žádném případě nějakým samoúčelným a nevhodným narušením plynulého pokračování v přípravě bibliografie cizojazyčných bohemik.  Doba sama komplikovala přístup k materiálu těmi postupy, které byly uplatňovány v předchozích letech: zatímco pro bibliografii byly dříve potřebné tisky zapůjčovány do Knihovny Akademie věd, nyní byla tato výhoda z různých a pochopitelných důvodů zrušena. V rámci restitucí došlo navíc k přesunu fondů, z nichž některé na čas zůstaly pro studium nepřístupné a nebylo tudíž možno   z nich bohemika dále zpracovávat či ověřovat; zkušební provoz vytvořeného databázového programu a jeho zdokonalování  měl také částečně brzdící vliv, neboť jako každý  začátek čehosi nového byl časově náročnější než rutinní praxe.

Změnila se ovšem i povaha samotného bibliografického zpracování. Postupně stále ubývalo tisků k bibliografickému popisu a převahu nabývalo srovnávání, doplňování a přípisy signatur dalších objevených exemplářů k popsaným vydáním. Zkrátka -  po průzkumu velkých historických fondů pražských knihoven už bylo obtížnější najít    v dalších knižních sbírkách dosud neznámé cizojazyčné bohemikální tisky. Což není konstatování, které by opravňovalo k tomu, aby byl z průzkumu vynechán jakýkoli menší fond. Přesvědčivým důkazem jsou vzácné nálezy, byť i jednotlivin, v dosud zkoumaných knihovnách muzeí, archivů, galerií.  Jde  pouze o vysvětlení, proč, viděno jen přes statistické tabulky, počet popsaných bohemik  klesal.

Ve snaze zpřístupnit shromážděný bibliografický materiál co nejdříve a v co nejpohodlnější podobě  badatelské veřejnosti, byly veškeré popisy, původně řazené   v  jediné abecedě, rozděleny podle kritérií uplatňovaných pro pojem cizojazyčného bohemikálního tisku:
do vlastní abecední řady byla vyčleněna:

a) vydání spisů, uskutečněná tiskárnami na současném území naší republiky v 16. století (tzv. tiskařská cizojazyčná bohemika),

b) zahraniční vydání bohemikálních spisů  v 16. století (tj. díla autorů, pocházejících z českých zemí nebo díla cizích autorů, vztahující se k českému a moravskému prostředí – tzv. autorská a obsahová bohemika), 

c) vydání spisů, uskutečněná tiskárnami na současném území naší republiky v 17. století (tzv. tiskařská cizojazyčná bohemika),

d) zahraniční vydání bohemikálních spisů  v 17. století (tj. díla autorů, pocházejících z českých zemí nebo díla cizích autorů, vztahující se k českému a moravskému prostředí – tzv. autorská a obsahová bohemika), 

e) cizojazyčné bohemikální tisky 18. století (z domácích i zahraničních tiskáren).

Poté bylo přednostně přikročeno k převádění popisů tzv. tiskařských bohemik 16.a 17. století do databáze. Souběžně ovšem pokračoval podle možností i průzkum dalších knihovních fondů, při němž bylo nemyslitelné nezpracovávat také nalezené tisky podle zbývajících kritérií a časového zařazení. Bylo tedy jasné, že vznikající databáze stále není spolehlivým průvodcem po veškerém  bibliografickém materiálu, který je archivován vkartotékách, a proto bylo přijato rozhodnutí, aby  jako jakýsi mezistupeň před publikováním celé bibliografie (ať již zpřístupněním v podobě databáze nebo redakční úpravou do knižní podoby)  byly stávající kartotéky dány badatelské veřejnosti  k dispozici v takovém stavu, v jakém skončily před zahájením počítačového ukládání dat, a to prostřednictvím skenovaných kopií na CD-ROM. Čímž by se badatelům usnadnil přístup ke shromážděným  údajům alespoň vdosavadní, bohužel nekorigované podobě a vjednoduchém abecedním řazení podle názvů spisů (s chronologickým podřazením u opakovaných vydání). Umožní sice vpodstatě jen jeden  rešeršní vstup, tj. listování reprodukovanými popisy, ale i to může být na čas značnou pomocí – a to jak pro zodpovězení prosté otázky, které spisy byly kde a kolikrát vydány a kde je uchováván výtisk zurčitého vydání až po trpělivější pátrání po produkci konkrétních tiskařů či dokonce jazykové a tematické utřídění, k nimž může být vodítkem na CD-ROM přidaný rejstřík a seznam tiskařů. 

Popisy  vydaných  spisů  obsahují:

většinou nekrácený a transliterovaný titulní text,

impresum vpůvodní podobě,

velikost formátu určenou podle listů vknižní složce,

rozsah vyjádřený počtem číslovaných i nečíslovaných stran či folií a příloh,

podrobný rozpis všech textových  částí   díla  (dedikace,  předmluvy,   úvody,  poučení knihaři, rejstříky, skryté bibliografie, oslavná oslovení autorů, tiskařů  apod.),

charakteristiku  typografického ztvárnění knihy  (tiskařské  a  nakladatelské  signety,  ilustrace  a jinou výraznou výzdobu), včetně iniciál i jmen podepsaných výtvarníků,

odkaz na odbornou literaturu, která buď zaznamenává  dané vydání nebo posloužila bibliografům ke konzultaci ohledně upřesnění některého zúdajů, nutných pro popis (osoba některého ztvůrců knihy - autora, tiskaře, rytce, datace vzniku knihy apod.),

seznam všech dochovaných exemplářů, zjištěných dosavadním průzkumem knihovních katalogů a fondů.

Podle těchto pravidel a podle výše uvedených kritérií byly zatím vúplnosti (jakou dovolila vypovídací hodnota excerpovaných katalogů) nebo částečně (v případě strohých inventárních seznamů)  excerpovány a popsány cizojazyčné bohemikální tisky znásledujících knihoven:

KNIHOVNÍ FONDY ZKOUMANÉ  PRO BIBLIOGRAFII CIZOJAZYČNÝCH BOHEMIKÁLNÍCH TISKŮ

(V seznamu nejsou uvedeny knihovny, vnichž byla pro Bibliografii cizojazyčných bohemik zjišťována pouze vydání spisů Bohuslava Balbína a J. A. Komenského vrámci přednostní přípravy  personálních bibliografií těchto autorů – viz Studie a zprávy, týkající se bibliografického zpracovávání cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501 – 1800.)

ČESKÁ REPUBLIKA

Praha

Národní knihovna vPraze   – excerpována bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána (na starších popisech signatury uvozeny zkratkou UK, později SK,  NK).

Knihovna Národního muzea  - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři (v seznamech dochovaných exemplářů se její signatury objevují uvozeny převážně zkratkou KNM),

zámecké knihovny spravované Knihovnou Národního muzea  – cizojazyčná bohemika excerpována zlokálních katalogů, jež neumožňují spolehlivě dodržet kritérium obsahové, event.  autorské;  u poloviny excerpt signatury připsány, bibliograficky popsána pouze část nově zjištěných vydání; současné deponování exemplářů nutno konzultovat voddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea, neboť řada fondů byla restituována (u signatur následuje za zkratkou KNM název fondu).

Strahovská knihovna Kláštera premonstrátů -  excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána  (u většiny signatur zkratka Strahov. k., řidčeji zkratka Památníku národního písemnictví – PNP).

Knihovna Památníku národního písemnictví -  excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána  (dnes je vní nutno hledat především tisky ztzv. Karáskovy galerie se signaturami „Kar. gal.“uvedenými za zkratkou Strahov. k.  nebo PNP).

Knihovna Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě  – excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, připsány všechny signatury, bibliograficky popsány nově zjištěné výtisky domácí tiskařské produkce 16. a 17. století (signatury uvozeny zkratkou  Strahov. k.  nebo PNP, za níž následuje Vyš. kap.).

Knihovna františkánů - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána (na starších popisech signatury uváděny pod zkratkami Národní knihovny – UK, SK  následovanými názvem řádu).

Knihovna křižovníků sčervenou hvězdou - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána (na starších popisech signatury uváděny pod zkratkami Národní knihovny – UK, SK  následovanými názvem řádu).

Knihovna dominikánů - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána  (na starších popisech signatury uváděny pod zkratkami Národní knihovny – UK, SK  následovanými názvem řádu).

Knihovna benediktinů  - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, popsány tisky ze 16. století (na starších popisech signatury uváděny pod zkratkami Národní knihovny – UK, SK následovanými názvem řádu).

Knihovna augustiniánů - excerpována cizojazyčná bohemika v celé šíři, signatury zčásti připsány, popsány výtiskynově zjištěných vydání ze 16. století (na starších popisech signatury uváděny pod zkratkami Národní knihovny – UK, SK následovanými názvem řádu).

Knihovna Metropolitní kapituly - excerpována bohemika vcelé šíři, signatury připsány, bibliograficky popsána nově zjištěná vydání tiskařských bohemik 16. a 17. století (na popisech signatury uváděny většinou zkráceným názvem K. metropol. kap.).

Knihovna Astronomického ústavu AV ČR – excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána.

Knihovna Akademie věd ČR  - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři signatury připsány (s tehdejší zkratkou ZK nebo ZK-ÚVI), nově zjištěná vydání popsána.

Knihovna poslanecké sněmovny  vPraze - excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány (Parlamentní knihovna).

Knihovna Evangelické teologické fakulty UK vPraze (též někde nesprávně  jako Knihovna Husova domu) – excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána.

Knihovna Historického ústavu Armády ČR vPraze (HÚ AČR) – excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána.

Státní technická knihovna – excerpována cizojazyčná bohemika vcelé šíři, signatury připsány.

Mimopražské knihovny

Čáslav

Městské muzeum - excerpována cizojazyčná tiskařská bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Česká Lípa

Vlastivědné (dříve Okresní vlastivědné) muzeum  - excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století zknihovny augustiniánů, většina signatur připsána, část nově nalezených bohemik popsána.


České Budějovice

Jihočeské muzeum – excerpována cizojazyčná bohemika 16. a 17. století, signatury připsány.


Choceň

Orlické (dříve Městské) muzeum  - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Chotěboř

Městské muzeum - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány, nově zjištěné tisky popsány.


Jihlava

Muzeum Vysočiny  - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány, nově zjištěná vydání popsána.


Litoměřice

Biskupská knihovna – excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány, část nově zjištěných vydání popsána.

Oblastní (dříve Okresní  vlastivědné) muzeum - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Litomyšl

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.

Muzeum a galerie  - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Mělník  

Státní okresní archiv - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století,  signatury připsány.

Regionální (dříve Okresní) muzeum - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Mikulov

Státní okresní archiv Břeclav se sídlem vMikulově - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Mladá Boleslav

Státní okresní archiv – excerpována tiskařská bohemika 16. a 17. století zbývalé knihovny piaristů, signatury připsány.


Nelahozeves

Roudnická Lobkowiczká knihovna – excerpována a popsána bohemika vcelé šíři (signatury dochovaných exemplářů jsou na starších popisech pod

zkratkou Národní knihovny – UK, SK nebo NK, uvozeny Roudn.)


Olomouc

Vědecká knihovna (dříve Státní vědecká knihovna  - zkratka SVK) – excerpována cizojazyčná tiskařská bohemika 16. –18. století, signatury připsány, bibliograficky popsány tisky svedutami.


Plzeň

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (dříve Státní vědecká knihovna – zkratka SVK) - částečně excerpována cizojazyčná bohemika podle všech kritérií zklášterní knihovny františkánů, signatury připsány.


Polná

Muzeum (dříve Městské)  Polná - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Rokycany

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka (dříve Okresní muzeum) - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Rychnov nad Kněžnou

Okresní muzeum Orlických hor – excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Soběslav

Husitské muzeum vTáboře, pobočka (dříve Muzeum husitského revolučního hnutí Tábor) - excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, většina signatur připsána.


Strakonice

Muzeum středního Pootaví - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Třebíč

Státní okresní archiv -  excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.

Muzeum Vysočiny (dříve Západomoravské muzeum) - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury  připsány.


Velká Bíteš

Městské muzeum – excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Vlašim

Muzeum Podblanicka (dříve Okresní muzeum Benešov, pobočka) – excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Vysoké Mýto

Regionální (dříve Okresní) muzeum  -  excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Zdiby

Státní okresní archiv Praha – východ (dříve vNehvizdech) - excerpována cizojazyčná bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Zahraniční knihovny


Maďarsko

Budapest

Akadémiai Könyvtára - excerpována a popsána tiskařská bohemika 16. a 17. století.

Országos Széchényi Könyvtár - excerpována a popsána tiskařská bohemika 16. a 17. století.


Polsko

Cieszyn

Biblioteka Cieszyńska - excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, většina signatur připsána.

Biblioteka Tschammera - excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, většina signatur připsána.

Biblioteka Dekanatu - excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, většina signatur připsána.

Muzeum Cieszyn - excerpována tiskařská bohemika 16.-18. století, signatury připsány.


Itálie

Roma

Biblioteca Angelica – excerpována a popsána tiskařská bohemika 16.-18. století.

Biblioteca Vaticana - excerpována a popsána tiskařská bohemika  16.-18. století.


Švédsko

Stockholm

Kungliga biblioteket – popsána tiskařská bohemika do 1. desetiletí 17. století podle katalogu bývalé rožmberské knihovny.

Strängnäs

Domkyrkanbilioteket - popsána tiskařská bohemika do 1. desetiletí 17. století podle katalogu bývalé rožmberské knihovny.

Västerås

Stifts- och landsbiblioteket - popsána tiskařská bohemika do 1. desetiletí 17. století podle katalogu bývalé rožmberské knihovny.


Rakousko

Wien

Österreichische Nationalbibliothek – excerpována  tiskařská bohemika 16.- 17. století, signatury připsány, bibliograficky popsány tisky svedutami,


Německo

Wolfenbüttel

Herzog August Bibliothek - excerpována tiskařská bohemika 16. - 18. století, signatury připsány, nově zjištěná bohemika popsána z90 procent.

CD-ROM sreprodukovanými bibliografickými kartotékami  uzavírá  určitou etapu zpracovávání této národní retrospektivní bibliografie, neboť bibliografické popisy nově zjištěných cizojazyčných bohemikálních tisků jsou již několik let vytvářeny pouze do počítačové databáze, kam jsou postupně převáděny i záznamy způvodních kartoték. Badatelům se tedy vyplatí doplnit si vlastní rešerši ze CD-ROM dotazem vknihovědném oddělení KNAV, jehož pracovnice ochotně ověří eventuální dodatky vbibliografické databázi. Důležitým doplňujícím zdrojem je rovněž kartotéka tzv. desiderat, obsahující jak stručné záznamy již popsaných bohemik, tak i záznamy excerpované z odborné literatury či zknihovních katalogů, aniž zatím mohl být vytvořen popis de visu podle dochovaného exempláře (ať již proto, že desiderata zurčité knihovny nejsou ještě všechna pro bibliografii popsána nebo proto, že  spis, citovaný vliteratuře, se ještě nepodařilo vžádném knihovním fondu najít). Zmíněná kartotéka desiderat obsahuje na 22 000 takto převzatých záznamů, které jsou též postupně převáděny do databáze, byť některé znich jsou na údaje velmi kusé (např. často chybí jméno tiskaře) či mohou být falešné (tiskové chyby či jiná přejatá chybná tvrzení zcitované literatury).  Poměr mezi desideraty a vyhotovenými popisy zhruba naznačuje, jak dlouhodobým úkolem je tato retrospektivní bibliografie,  koncipovaná na uvedených třech kritériích cizojazyčného bohemika. Zdálo by se, že v současné záplavě elektronických katalogů a databází různých typů, dostupných od stolu vpracovně badatele, postrádá smysl snášení údajů o tiscích vážících se knaší literární produkci minulých staletí do další samostatné databáze. Jisté je, že tyto nové podmínky velice usnadňují vyhledávání volitelného druhu literatury,  takže je sradostí a úspěchem využívají i sami bibliografové, nicméně se ukazuje, že pro sladění  rešeršních vstupů  spožadavky domácího i zahraničního bádání má nezastupitelné výhody a z nich vyplývající oprávnění i  specializovaná bibliografická  databáze, vytvářená na základě metodiky popisu přihlížející k výpovědní hodnotě dokumentů,  analyzovaných z hlediska vývoje národní knižní kultury a jejího postavení v zahraničních souvislostech.

 



[1] Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). Díl II. tisky zlet 1501-1800 (red.  Zdeněk V. TOBOLKA -  František HORÁK),  Praha 1925-1967. 10 sv.

Péčí Národní knihovny ČR pokračují práce na Knihopisu uveřejňováním dodatků:

Emma URBÁNKOVÁ, Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Dodatky. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). Praha, Národní knihovna ČR 1994. 147 s.

Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do  konce XVIII. století. Dodatky. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Založil Zdeněk V. TOBOLKA, pokračovali František HORÁK a Bedřiška WIŽĎÁLKOVÁ. Část I. Písmeno A. Čís. 32-917. S přílohou a 16 vyobrazeními. Praha, Národní knihovna ČR 1994. V, 89 s. Část II. Písmeno B-Č. Čís. 918-1908. S přílohou a 18 vyobrazeními: čís. 17-34. Praha, Národní knihovna  ČR 1995. 128 s. Část III. Písmeno D-J. Čís. 1809-3641. S přílohou  a 23 vyobrazeními: čís. 35-57. Praha, Národní knihovna  ČR 1996. 208 s. Část IV. Písmeno K-L. Čís. 3642-5134. S přílohou a 26 vyobrazeními: čís. 58-83. Praha, Národní knihovna ČR 1998. 172 s.  Část V. Písmeno M-O. Čís. 5135-6687. S přílohou a 19 vyobrazeními: čís. 84-102. Praha, Národní knihovna ČR 2000. 174 s.

Orientaci v základní řadě Knihopisu usnadňují výběrové rejstříky:

Petr VOIT, Rejstřík autorů, překladatelů a editorů, in: Příspěvky ke Knihopisu 1, Praha, Státní knihovna ČSR 1985. XV, 298 s.; Petr VOIT, Rejstřík anonymních záhlaví, in: Příspěvky ke Knihopisu 2, Praha, Státní knihovna ČSR 1985. VIII, 227 s.; Petr VOIT, Rejstřík názvový, in: Příspěvky ke Knihopisu 3, Praha, Státní knihovna ČSR 1985. IX, 210 s.

Důležitým pomocným aparátem k vydaným svazkům Knihopisu jsou též konkordance s předchozími bibliografiemi: Bedřiška WIŽĎÁLKOVÁ, Konkordance Koniášových Klíčů, Indexu, Jungmanna  a Knihopisu, in: Příspěvky ke Knihopisu 6-10. Praha, Státní knihovna ČSR 1987-1988. 5 sv.

Přehled o problematice bibliografického zpracování jazykově českých tisků podává řada zpráv a studií:

František Horák, Vývoj a úkoly české retrospektivní bibliografie. In: Z teorie knihovnictví. Vědeckoteoretický sborník věnovaný památce doc. dr. Jaroslava Drtiny, CSc. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1970, s. 131-160.

Mirjam BOHATCOVÁ, Bibliografie a dějiny knihtisku. In: Sborník Národního muzea, řada C - Literární historie, sv. XVI, 1971, s. 205-242.

František Horák, Knihopis českých a slovenských tisků v recenzích a ve skutečnosti. In: Česká bibliografie 10, 1973, s. 343-359.

Bedřiška Wižďálková, Knihopis českých a slovenských tisků (Nad ukončením základní řady soupisu). In: Česká bibliografie 10, 1973, s. 307-333.

František   Horák,  Česká národní retrospektivní bibliografie, in: 2. národní konference o bibliografii v ČSR. Sborník materiálů. Praha SK ČSR, Brno SVK, 1981, s. 107-108.

Petr VOIT, Na okraj dalšího pokračování Knihopisu českých a slovenských tisků, in: Česká bibliografie. Sborník statí a materiálů, sv. 22, 1986, s. 102-117.

Mirjam BOHATCOVÁ, Začaly vycházet Dodatky ke Knihopisu, in: Příspěvky ke Knihopisu 11,      Dr. Bedřišce Wižďálkové. Přátelé a spolupracovníci k významnému životnímu jubileu, Praha, Národní knihovna 1996, s. 8-17, rés. něm, angl.

[2] Soupis článků a a zpráv o Bibliografii cizojazyčných bohmikálních tisků z let 1501-1800 je na CD-ROM připojen  jako samostatná část (Studie  a  zprávy,  týkající  se bibliografického zpracovávání cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501 – 1800), na  www stránce Knihovny Akademie věd ČR http://www.lib.cas.cz  lze sledovat jeho aktualizované znění.

[3] Čeněk ZÍBRT, Bibliografie české historie. Praha 1900-1912.  Díl 1-5.

[4] Rudolf WOLKAN, Bibliographie der deutschen Litteratur Böhmens im XVI. Jahrhundert. Prag 1890.

Rudolf WOLKAN, Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen und in den Sudetenländern. Augsburg 1925.

[5] Josef HEJNIC - Jan MARTÍNEK (založili Jan HRDINA a Josef TRUHLÁŘ, Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě (Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae). Praha, Academia 1966-1982. Díl 1-5.

[6] Přehled těchto prací publikovaných po roce 1945 viz: Josef Hejnic - Anežka Baďurová - Mirjam Bohatcová, Fragen der bibliographischen Beschreibung und Bearbeitung der tschechischen und fremdsprachigen bohemikalen Drucke des 16. - 18. Jahrhunderts. In: Vorträge und Abhandlungen zur Slavistik 17, 1990. 56 s. (München, Verlag Otto Sagner);  Anežka Baďurová, Zbiory dawnej  książki w Republice  Czeskiej: stan ich  opracowania bibliotecznego i wykorzystanie  naukove. In: Roczniki biblioteczne 43, 1999, s. 69-103. Anežka BAĎUROVÁ, Historické knižní fondy v České republice a současný stav jejich knihovnického zpracování. In: Sborník archivních prací  2003, č. 2, s. 641-684.

[7] Studie a diplomové práce, pro něž byl excerpován též rukopisný materiál Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800 jsou uvedeny  na CD-ROM v části Studie, k jejichž zpracování byl v rozsáhlejší míře využit dosud nepublikovaný materiál   Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800).

[8] Anežka Baďurová - Antonín Vítek, Specifika popisu starých tisků. In: 4. národní konference  o bibliografii. Sborník referátů. Praha, Národní knihovna 1991, s. 25-29.